Nejhorší třída

I.

Občas někdo z kantorů kolegů poznamená, že jsme nejhorší třída. Prošel jsem třemi třídami a tvrdilo se to o každé z nich. Vypadá to, že došlo na překvapivé zjištění a budu se muset asi polepšit já. Takhle to totiž vypadá, že jsem toho příčina. Jinak nerad slýchávám od kolegů, že mi řádíme na chodbě, nesplachujeme záchod, mluvíme sprostě, boucháme dveřmi a lezeme po sķříni. Beru si to k srdci, ale polepšit se neumím. A když zase nic nedělame, jde především o úkoly. Asi si uložím trest a zůstanu s výtečníky poškole  Snad k tomu svolí zákonní zástupci. Nerad bych děti nezákonně zadržoval, vždyt tam chudáci budou trčet díky mně. :-)  Mám svou třídu rád, ale mrzím je trváním na etiketě školního řádu a jak se nechávám ovlivnit zkušenějšími kolegy. A k tomu všemu jim v hodinách přidělávám práci. Chci, aby dodělávali cvičení. Kolikrát si asi přáli, abych se v tomhle změnil, ale je to, jako když háže hrách na zeď. Hodnocení od třídy si nedám za rámeček. Nevím, jestli nakonec nepropadám na plné čáře. Prosím třído, zasypte mne radši formativní chválou. :-) Nakonec oceňuji, že to se mnou třída nevzdává, že je trpělivá a že vymýšlí novoty, jak mne nenechat pedagogicky zakrnět.  

Je ale přitom dostatečně inkluzivní a nenechává mne padnout na úplné dno. Zatím. Ani nevím, jak jim tu jejich dobrotu jednou dostatečně oplatím!  :-)

II. 

Naše nejhorší třída je plná skvělých individualit. Stačí se rozhlédnout a na jednoho pedagoga je jich víc než dost. Chybělo by málo a člověk by je šmahem neuváženě zatratil. Přitom po jednotlivcích, bez vzájemných animozit, jde o prvotřídní třídu. Musíte ji ale milovat do rozkrájení. Když se to v kolektivu začíná štěpit, připadám si jako zaměstnanec jaderné elektrárny, co málem neuhlídal řetězovou reakci. Směna byla dobrá, ale jaký div, že to nevybouchlo, píši si do hlášení. A přitom máme tolik moderních metod a technik, jak to bez havárie udržet. Omlouváme se, šlo nám o menší pedagogický experiment , ale nějak se to zvrtlo. Totiž zapomněli jsme zasáhnout včas a všechno je v čoudu. Anebo zásáhli jsme příliš brzy a míříme do útlumu. Interreakce žáků je složitá, i když není atomová věda. :-) Optimum, jak působit na kolektiv dětí, se hledá těžce, jednoduchý recept neexistuje a příručky květnatě mlží. Následky jsou katastrofální a moje odpověď je jen jadrná. :-) Snad se to jednou poddá.  :-)