Čtvrtletní hodnoceni
Je čas psaní čtvrtletních hodnocení. Letos se v nich dočteme hodně o distanční výuce. Žáci si píšou hodnocení sami na sebe a pak dostanou hodnocení i od paní učitelky, aby se doma mohli pochlubit. Jaké čtvrtletní hodnocení bych si napsal já sám? Do Školní Makovice nemůžu jednoduše namalovat smajlíka jako v první třídě. To by bylo málo. Nemůžu napsat ani hodnocení neslané a nemastné. Něco jako mým největším nedostatkem je, že občas zapomínám ve třídě brýle. Musím jít s kůží na trh a prásknout na sebe, jak jsem například oslovoval při konzultaci holčičku a soustavně pletl její jméno a ani mi to nedošlo. Naneštěstí to byla snaživá holčička a nad jiným křestním jménem moc neprotestovala. A co odchody na obědy? Proč tolik dětí nemá čip a proč děti odcházejí domů po obědě v bačkůrkách? Kdo ví? Asi zavelím nekompromisně v nevhodnou chvíli, že nechci slyšet žádné připomínky. A pak se vracíme zpět do šatny a to už není elegantní odchod. Zajímavé je, že naší třídní učitelce se takové věci nestávají. Když jsem po měsíci a půl distanční výuky rozděloval třídu na dělenou výuku, byla to marná snaha. Po takové době nikdo z žáků nevěděl, kam patří, ani čí je. Já už jsem působil dojmem rozštěpené osobnosti, ale kolektiv na angličtinu zůstával zcela nerozdělen a kompaktní. Každý začátek je těžký, i ten můj pedagogický, a co teprve když na začátku slova napíšete učitelce Ů s kroužkem.To je pak těžké s vámi úplně všechno. Snad se to již nestane, mohl by to být konec slibné kariéry asistenta. :) Nicméně mám pro tento případ vylepšení z mého původního oboru. Tam jsme věřili na tiskařské šotky. To oni mohli za všechny chyby a nedopatřeni. Proč není něco takového i ve škole? Třeba nějaký skřitek Kalamářníček. Pak by se jen spiklenecky řeklo: ,zase řádil, holomek jeden, však ho znáte' a bylo by to. Veškerý školní šlendrián by se hodil zkrátka na něj. A seznam našich pochybení by nebyl tolik dlouhý. A co bych dokázal říct o svých kladech? Snad bych utvořil víc než holou větu o tom, že jsem snaživý a tak. Na tom vlastně ani moc nesejde. Ostatně, kdo byl někdy přítomen tomu, jak se píšou horoskopy pro časopisy, tak si neidealizuje žádné slovní hodnocení. Je to jen žonglování se slovy. Napište něco hezkého, v čem se každý rád pozná a pak výčtem nedostatků to moc nekažte. Pište, jak jsou všichni skromní i na svou inteligenci, a proto se u nich neprojevuje v takové míře, jak by mohla. Každý máme své skryté rezervy a talenty, na které naivně věřime. Ať hloupý nebo chytrý. Kde vzít další inspiraci na psaní? Zkoušel jsem všechno možné i slivovici a ta vám teda píše! Hodnocení za střízliva však, nestojí za nic. To je menší nedostatek této metody. Někdo se mne ptal, co napsat žákovi, který soustavně neplní zadané úkoly a má to pořád na pohodu. Co k tomu dodat? S tímto přístupem je jasné, že dotyčný nebude mít vředy. Ale vředy bude mít ten, kdo se trápí kvůli chybám druhých. Tak to na světě bohužel chodí. Nejhezčí čtvrtletní hodnocení dostala naše pani učitelka. Děti o ní nadšeně říkaly, jak jí mají rády. Dokonce to říkaly, i když u toho ona sama nebyla. Jindy, když jsem vyčinil žákovi za nedbalý rukopis a oslí uši v sešitě slovy: ,To je práce pro kočku.' Ozvalo se: "To myslíte jako naší paní učitelku?" To je dobrá práce s přirovnáním a naše paní učitelka Pavlína se nemusí několik týdnů dívat do zrcadla. Nakonec i já si přišel u dětí čtvrtletně na své. Ten rozteklý bobón, co držela ve své dlani jedna holčička, byl pro mne. Vychutnávám sladkou pozornost a přemýšlím, co přinese další čtvrtletí, kdy zase budeme chodit do školy ulicí Na Lada. Tak ať nás hlavně neopouští dobrá nálada. :) A dá-li koronavirus, ať se neučí distančně..To přeji všem. A pak jistě bude další čtvrtletní Bon! Bon!*
Do nového čtvrtletí jsem dostal své osobní razítko, je na něm zvířátko Surikaty. Budu rozdávat za odměnu žákům obrázek do sešitu. Je to moje pečetidlo správnosti. Myslím, že Surikata se ke mně jako asistentovi hodí víc než dobře. Taky stojím na zadních jako ona a pořád ve střehu se rozhlížím hlavou kolem sebe. Možná vypadám ještě víc legračně, než to zvířátko když panáčkuje Tedy určitě :) Přijďte se podívat a nemusíte ani chodit na surikaty do ZOO.
Komentáře
Okomentovat
Školní Makovice děkuje za zprávu a přeje pěkný den.