Chvilka pro slovo...
Po okně prosklené kanceláře stékaly mohutné kapky deště. Déšť přecházel nejistě do sněhových vloček a několik kolegů občas vzhlédlo od monitoru, jak dopadne vabank skupenství vody venku. Jeden starší kolega se zvedl a přistoupil zvědavě k oknu. Měl ruce za zády a stál tam jako děda Komárek na zápraží své chalupy a pronesl na celý openspace : "Chčije a chčije" Dvacet lidí se dalo do pobaveného smíchu. Bylo to nečekané. Někdo se krásně zasnil, někdo se pobaveně smál. V šedivé neosobní kanceláři jsme se všichni zatoulali na oblíbenou Samotu u lesa. Cizinci se ptali, co je to za čaromocné slovo, které tak uvolní atmosféru? Těžko se to vysvětluje někomu, kdo je u třetí lekce češtiny pro cizince a neviděl správný film od Svěráka. I tak vytahovali své slovníčky a zkoušeli si nahlas správnou výslovnost, kdyby to potřebovali. Ptali se: "To se u vás v Česku říká když prší?" Bylo to roztomilé. Jenže ona ta čaromoc je prevít a funguje jen občas a jindy je se stejným slovem pěkné fiasko. Kolegovi se to tenkrát povedlo a byl chvíli na výsluní, i když venku skoro sněžilo. Taky bych chtěl umět vycítit tu správnou chvíli pro pěkné sprosté slovo. Proč o tom píšu do školního blogu? Děti ve škole brzo postřehnou, že existují slova jimiž lze okořenit řeč. Zkouší si s nimi hrát a je to lákavá hračka s příchutí něčeho zakázaného. A slovo "přiměřeně" jim zatím tolik neříká. Nelze se ani divit, proč jsou tato slova u dětí oblíbená. Škola je i od toho, aby se děti naučily různá slova používat ve správný čas a na správném místě. S použitím sprostých slov je to většinou vabank. Někdy prší a někdy sněži. Nelze předem zaručit nic. Pŕeji vám, aby se vám vedlo, jako tomu dotyčnému kolegovi v openspace. Alesoň většinou. Byl to kolega Mirek a on proto říká hlavně všeho s MÍROU.:)
Komentáře
Okomentovat
Školní Makovice děkuje za zprávu a přeje pěkný den.