Zdravověda

Měli jsme hodinu přírodovědy a povídali si o správné životosprávě. Na obrázku v pracovním listě byl chlápek, co nežil příkladně. Měl pěkné bříško, jak se přejídal a taky se jaksepatří nehýbal. Na talíři měl hamburger, ale žádné ovoce ani zeleninu. Taky u toho ležel rozvalen na pohovce. Děti měly hledat, co všechno dělá špatně a poučit se. Já jsem u toho upíjel kofeinový životabudič, abych se po ránu zmátořil a tiše doufal, že si třída nevšimne, že jsem chlápkovi celkem podobný. Mohl být i mého věku. Snažil jsem se, abych nepůsobil jako živoucí pomůcka do hodiny. Nakonec ale o to šlo. Každý si měl uvědomit, kde má rezervy, a zamyslet se nad tím. A nestačilo jen jednoduše zastrčit břicho a narovnat se krapet v postoji, jako jsem to udělal já. Šlo o dlouhodobější efekty. Proč je to těžké? Víme už z přírodopisu, že lidské tělo se miliony let adaptovalo na nedostatek a naše instinkty nám našeptávají, je- li někde (obzvláště kalorické ) jídlo, využít tu příležitost beze zbytku... Těžko se ze dne na den přebije milion let vývoje. Musíme se proto naučit rozumem rozumně se omezit. Proto se to probírá i ve škole. Nakonec permanentní nedostatek formuje dokonale i naše české školství, a proto jsem zde našel i odpověď, jak na dlouhověkost. Návod je vylepený na každé naší tiskárně ve škole a zní: 

Snižujte sytost, ať vám toner vydrží déle!!! 

Myslím, že na nic lepšího ani současná moderní medicína nepřišla. Každý pak hledá své optimum, jak to dělat 

Přeji vám proto, ať váš toner života vydrží co nejdéle, ale ať vám kvůli tomu nepřijde život ani nanicovatě vybledlý. To by byla taky škoda  :-) 

Čtěte také Vitalus

audionahrávka textu: