Na správném místě

Může být člověk ve správný čas na správném místě? Jako asistent pedagoga stěží. Nechte se unést iluzí, že vaše nepozornost nevadí a běžte pověsit třeba obrázek na zeď a máte zaručeno, že právě teď se něco stane. Ta příležitost právě číhá na podobné chvilky. Slyšíte bolestný výkřik a upustíte věšený výtvor. Ženete se za zdrojem volání o pomoc a modlíte se, aby to bylo i tentokrát mnoho povyku pro nic. To si kluci vyřizovali účty a někdo spadnul na zem? Na podlaze leží zrovna největší výtečník a kroutí se bolestí. Jeho uslzené pomněnkové oči volají o pomoc. V duchu si řikáte, chlape mizerná zase ty a nebylo to u rvačky? Rosí se vám čelo s černé představy. Snad nemá zlomenou nohu? Něco se vám nezdá, chvilku váháte a pak s přihlédnutím, že je znám jako fotbalista a padá rád a skvěle a hlavně umí přesvědčivě filmovat fauly, vyřešíte skutečnou povahu jeho zranění. A fotbalista už jen náznakem pokulhává, když jde jakoby na střídačku do lavice. Vy si oddychnete, že se ani tentokrát nestalo nic hrozného. Ale komu dát teď červenou kartu? Vaše úloha zdravotníka rázem končí, ale je z vás pro změnu sudí. Je tu bezpočet teorii od dětí, kdo komu nastavil nohu, nebo že tam žádná nastavená noha nebyla. Je tu celá třída samozvaných advokátů a ti se překřikují navzájem a bojují o vaší pozornost, obhajují svého mandanta. Situace graduje. Necháváte je vymluvit a snažíte se v tom vyznat. Všichni hlučí na neúnosnou mez. Když v tom jako v soudní síní je slyšet rázné hlasité KLIIID! Nejste to vy, kdo to křičí, ale pedagog, který se přišel na vás podívat, se slovy, tak jak vám to jde, pane kolego? Alesoň někdo, kdo je na správném místě ve správný čas. A může se škodolibě pobavit nad zelenáčem.