Školní Makovice

Ve školní jídelně tento týden vařil šéfkuchař luxusních restaurací Vít Kudrna. Můžete ho znát i z několika dílů TV pořadu Po lopatě. Vařil jako šefkuchař v Potrefené Huse a v Ambiente. Více na  zde . Všichni se proto těšili na oběd a zašli i ti, co normálně nechodí. A jak to dopadlo? Samé stížnosti. :-) Vedl jsem 5.A na oběd kolem jedné, a to už tam kuchař nebyl. Zbylo tu po něm výtečné rizoto, ale co naplat, všichni chtěli vidět MasterChefa ve výdejním okýnku. To nebylo jediné zklamání. V úterý zase byly cizrnové kuličky v rajské omáčce s tarhoňou. Omáčka neměla chybu, ale to "maso" v kuličce bylo nějaké divné, divily se děti. Když jsme jim prozradili, že nešlo o maso, ale o cizrnu, tak to okomentovali: "Jestli nešlo o maso, tak to nebylo tak špatné." :-) Řízek to ale nebyl. Asi jsou určitá jídla, která ocení spíše dospělí a tohle bylo jedno z nich. Stejný úspěch byl s grilovanou panenkou s fazolemi na zelenině. Všichni se pod dojmem kuchaře z lepší res...

Měli jsme hodinu přírodovědy a povídali si o správné životosprávě. Na obrázku v pracovním listě byl chlápek, co nežil příkladně. Měl pěkné bříško, jak se přejídal a taky se jaksepatří nehýbal. Na talíři měl hamburger, ale žádné ovoce ani zeleninu. Taky u toho ležel rozvalen na pohovce. Děti měly hledat, co všechno dělá špatně a poučit se. Já jsem u toho upíjel kofeinový životabudič, abych se po ránu zmátořil a tiše doufal, že si třída nevšimne, že jsem chlápkovi celkem podobný. Mohl být i mého věku. Snažil jsem se, abych nepůsobil jako živoucí pomůcka do hodiny. Nakonec ale o to šlo. Každý si měl uvědomit, kde má rezervy, a zamyslet se nad tím. A nestačilo jen jednoduše zastrčit břicho a narovnat se krapet v postoji, jako jsem to udělal já. Šlo o dlouhodobější efekty. Proč je to těžké? Víme už z přírodopisu, že lidské tělo se miliony let adaptovalo na nedostatek a naše instinkty nám našeptávají, je- li někde (obzvláště kalorické ) jídlo, využít tu příležitost beze zbytku......