Školní Makovice

Většinou mě žáci oslovují křestním jménem, anebo  pane asistente. Obojí má výhody a nevýhody. Někdy se hodí kamarádštější vztah a někdy jistý odstup. Člověk musí trefit správné optimum, aby si na něj žáci nedovolali, ale zároveň mu naslouchali. Pak je tu třetí variantata a tou je nevyzpytatelná osobnost ve tŕídě. Někdo kdo se nenechá svazovat konvencemi. Tuhle exkluzivitu má pro mne vždy připravenu jeden inkluzivní žák. Jménem mi ještě nikdy neřekl, ale oslovuje mě  nejčastěji "hej" ale i "počkej" Neznanenà to, že by mě neměl rád. Dokonce se parkrát i spletl a omylem mi řekl táto. Co ale neříká vůbec omylem,  to je jeho oblíbené oslovení "páprdo." Protože zjistil, že ne vždy na zavolání  přijdu, našel si i další rafinovaný způsob. Třeba řekne nahlas slovo prdel, ptotože pak reaguji promptně. Říkal, že je zajímavé, že vždycky na toto zavolání přijdu. To je dobrý pozorovací talent! Protože má v papirech napsáno,  že za nic z toho nemůže, snažím s...

Chtěl jsem ukázat výhody písemného sčítání a odčítání pod sebou. Příklad 1 537 - 324 se mi zdál vhodný. Dřiv než jsem položil tužku na papír, žák třetí třidy hlásil správný výsledek 1 213. Ukázal jsem mu i písemnou metodu, ale on ji zamítnul jako pomalou a složitou. Výsledek je prý z paměti jasný hned, tak proč se písemně namáhat? Nenechal jsem se odradit a nasadil velký kalibr. Zadal jsem 7-místné číslo odečíst se stejněmístným. Teď bude v háji s pamětí, myslel jsem si, ale v háji jsem byl já se svým předpokladem :-) Říkal sice, že to bylo trochu těžší, prý asi jako nosit pytel brambor. Přesto dál lačnil po příkladech jako by to byly cukrovinky za odměnu. Pobavilo mne, jak si třeba představuje příklad 395 - 233 =162. Od třistadevadesátpětky pravidelné linky z Prahy do Příbrami odečte pro něj cizí číslo 233, ale výsledek je zase známý autobus stošedesátdvojka do Chaber. Takto vypadá kamarádský vztah k autobusům a číslům. Je to trochu takový imaginární svět. :-) Vyřešení nej...

Naše škola Dnes jsme o tělocviku nebyli v tělocvičně, ale užívali si venku babího léta. Sbírali jsme kaštany pro bílé jeleny. Koncem týdne poputují do obory u Dobříše.  Prvňáci došli až tam, kde ve Zdibech roste kaštan Nasbírali hromadu kaštanů pro dobříšské stádo jelenů Je to od nás pochoutka ze Zdib aby se měli v zimě nejlíp :-) PS: Bohužel pěkné fotky dětí, jak sbírají kaštany, zde nemůžu mít kvůli GDPR. Tak jsou tu alespoň krajinky, jaké to bylo pěkné venku. Další foto na školním  instagramu

   Fotograf by měl být dobrý psycholog, který předvídá situace. Měl by mít cit pro okamžik a umět na věci nahlížet z různých úhlů a perspektiv. Neměl by nikoho upozorňovat na dvě brady, odstáté uši a jiné nedostatky. Taky by neměl vztekle komandovat pŕi pózovani před objektivem. Měl by své představy umět láskyplně a srozumitelně naznačit. Fotografování lidí je totiž spíše sociálni hra než technická záležitost. Je o přístupu k lidem, který je pak na fotce hodně znát. Pokud je při focení důvěra, není dotyčný na fotce zvěčněn jako vyděšenec na zubařskem křesle. Co je dobré pro fotografy, je dobré i pro pedagogy a lze se inspirovat. Můžeme žáky vidět v dobrém světle a správnou perspektivou i bez fotoaparátu. P okud dobře čtete dění ve třídě a víte jak nenásilně projevit svou vůli, tak jste na tom jako dobrý fotograf. O kamžiky bez fotoaparátu se neukládají na CF kartu, ale přímo do srdce pedagoga. To je taky paměťové médium. Pak se jim snadno píši pedagogické zprávy pr...